After much deliberation, I decided to share this personal experience in hopes that it may help at least a few people out there. About 11 years ago, I had a sudden anxiety attack while traveling on a plane. It just came out of nowhere even though I had crossed the Atlantic about 20 times up to that point without problems. At my destination, I had to be drugged by the paramedics to get me on the connecting flight back home… talk about an embarrassing situation. Since that moment I had experienced paralyzing situations that limited the joys of my life. Going up the Eiffel Tower on an elevator was a personal nightmare, and so was traveling through the Austrian tunnels, visiting the Salzburg salt mines or traveling on the NYC subway. All of these situations left me extremely stressed and hopeless. If you have had similar experiences with anxiety or other types of phobias, you can probably relate. But just so you know, there is help out there that does NOT involve the visit to a psychologist or the intake of drugs, which I did not know. I am very fortunate to have shared this trauma with awesome, PhD. Ingrid Mikova, a Strategic Intervention Coach. Through a few 60-minute sessions (over Skype and Google Hangout), she has lifted me out of this paralyzing state and helped me break the chain of events that got trigged when I was in a tight place. Her techniques are brilliant. It works. I can fly again. I can drive through tunnels without feeling like I am about to choke. I don’t look panicky to others when I have to share an elevator… No matter where you are in the world (and speak Czech or English), if you have similar feelings or know someone who does, please do reach out to her. Don’t be a victim anymore.

Eliska Scudder, GermanyHealth Coach

Velmi ráda bych se podělila o svou zkušenost se zvládnutím panických atak a nespavosti za nenahraditelné pomoci Ing. Ingrid Míkové, Ph.D. Potíže se objevily zničehonic, den před mým prvním testem na COVID. S pocitem virózy jsem uléhala k spánku, když se náhle objevil pocit dušnosti, panický strach ze smrti, který bránil setrvání v posteli. Skoro celou noc jsem nespala. Druhý den se ataky objevily opakovaně přes den i při běžné činnosti jako řízení auta či při komunikaci se synem. Odpoledne jsem telefonicky kontaktovala krizovou linku, kde mi doporučili dechová cvičení (bez konkrétního návodu) a vyhledání soukromého psychiatra. S blížícím se večerem stoupala panika a strach z usínání. Kontaktovala jsem ihned Ing. Míkovou. Během hodiny a půl trvající intervence přes messenger jsme zvládly akutní stresovou situaci a natrénovaly cviky, které měly zabránit panickým atakám. Zabraly dobře, panická ataka se nevrátila, nicméně vzhledem k vystupňované duševní aktivitě, kdy jsem opakovala natrénované cviky, jsem opět spala asi 2 hodiny. Naprosto vyčerpaná jsem ráno navštívila krizové centrum, kde mi pan psychiatr nabídl antidepresiva a léky na spaní. Přijala jsem pouze léky na spaní. V této situaci duševního vypětí a motorického neklidu jsem obdržela positivní výsledek svého COVID testu a byla izolována se dvěma dětmi téměř 3 týdny v panelákovém bytě. Díky každodenní komunikaci s Ingrid Míkovou jsme postupně během týdne nacvičily spánkový rituál a vysadily léky na spaní. Postupně jsme po dobu rekonvalescence definovaly problémy, které se spolupodílely na stavu úplného vyčerpání organismu a které vedly k rozvoji  panických atak, a nastavily jsme nezbytné změny životního stylu, abychom zabránily zopakování situace. Neberu žádné léky, usínám dobře. Zažila jsem i fyzickou bolest, ale musím říct, že duševní bolest je minimálně tak krutá. Jsem vděčná, že existují techniky, které mohou u lehčích poruch nahradit léky a přeji všem lidem, které potká podobná akutní ataka, aby měli možnost ihned zkontaktovat člověka, který s nimi umí pracovat. V případě Ingrid Míkové bych vyzvedla zejména životní moudrost, empatii a okamžitou ochotu pomoci.

Dagmar Chocholáčkoválékařka